Želeč ve svědeckých výpovědích z let 1580–1587

Když jsme vozili trní a ten Florian Rakovnický byl se mnou a já chtěl, aby mi pomohl vozu mazati a on nechtěl. I potom já pravím Strakovi: Hospodáři, dals mi tam toho, aby mi pomáhal, a on nechce ani pomoci vozu namazati. Potom, když jedeme k vobědu k Řehořovi Strakovi, rozhněvám se na Floriana Rakovnického. Když jíme, tehdy pobídne Straka Floriána, aby s náma jedl, a Florián dí: Nechci hrachu jísti. A Straka dí: Nechceš-li hrachu jísti, jez hovna, potvorníče. Jáť dobře dělám a ty mi ještě ukrádáš, ubíráš; neb jest mu byl dva kordy odnes. A řekl mu; Jsi mi ještě dlužen do dvacíti kop. Odpověděl na to Florián, že jich nemá kde vzíti, než aby kůže nějaké ua to vzal. Potom se Florián zdvihne z lavice, běží ven z světnice. Pobral mu ten Florián dosti fleků, kopidl, lecjakejch věcí, nějaká železa jako škvorně zavírací, oncigle - proto se Straka švec na něj rozhněval: Jest tomu na sedmecitma let, válíval se u mne na tři nedělě a já se domníval, že to on kupuje.

Martin, někdy Pavla Srbka syn, rodič zdejší a ten čas v Želši:Sloužil jsem toho času u Jana Turtana v Želči. Byli jsme zde tejden a vozili jsme trní. A když jsme přišli k vobědu k Řehořovi Strakovi, on toho času ztratil dva kordy i domníval se na Floriána Bonuši, že by je on někam zandati měl. I řekl mu: Potvorníče, já tobě dobře činím a ty mne tu vokrádáš. A jsi mi do dvaceti kop dlužen, kdy mi je pak dáš ? A on odpověděl, ukazujíc mu na nějakého koželuha v Rakovníce, že by mu na něm ukázati chtěl, aby sobě od něho v těch penězích vzal nějaké kůže, doloživše toho: Co pak chceš na mně hlavu vzíti? A potý šel ten jistěj Florián z světnice. Více nevím.