Jazyk a příjmení v matrikách Želče

Matrika obce Želeč byla založena roku 1685 a její zápisy jsou vedeny v německém a latinském jazyce, přičemž výrazně převažuje jazyk německý. Latina se vyskytuje především v nejstarších zápisech a v ustálených formulích církevní administrativy (např. označení svátostí, úředních titulů či kanonických poznámek), zatímco vlastní zápisy o osobách, místních poměrech a příbuzenských vztazích jsou vedeny převážně německy. Tento jazykový stav odpovídá dobové správní a etnické situaci regionu, který byl součástí německojazyčného prostředí severozápadních Čech. Složení obyvatelstva obce bylo až do poloviny 20. století převážně německé, což se přímo odráží v podobě místních příjmení. Česká příjmení se v matričních záznamech vyskytují pouze ojediněle a zpravidla souvisejí s jednotlivými přistěhovalci, řemeslníky nebo osobami vázanými na vrchnostenskou či městskou správu. Dosud nejstarší známá a dochovaná písemná zmínka o obyvateli Želče s českým příjmením pochází z 17. října 1573. V tomto roce probíhala v Lounech rekonstrukce Horního mlýna a v účetní knize města Loun se nachází následující zápis: Není dnes již možné zjistit, jakou konkrétní práci Jan Král pro město Louny vykonal, avšak příjmení Král je českého původu a představuje v současné době nejstarší písemně doloženou zmínku o českém příjmení vztahujícím se k obci Želeč.