Bývalý hřbitov a pohřebiště  

     Před rokem  1814 se pohřbívalo  okolo kostela. Před tím, ale v roce 1785 byl vydán příkaz císařem Josefem II, že v obcích se již nesmí pohřbívat okolo kostela, nýbrž se musí zřídit pohřebiště, které bude mimo obec. Tak tomu bylo i v Želči. Byl vybrán obecní pozemek o rozloze 198 sáhů. Pozemek ležel západně za obcí na tzv “Za Poustka”.   Je pravda, že místní naváželi na “nové” pohřebiště a cestu kameny. Se založením hřbitova se otálelo, došlo také i k výměně několika pozemků mezi obcí a Davidem  Opplem čp. 52. Navežené kameny byly časem použity na zřízení obecního rybníka.  V roce 1810 byl bývalý příkaz o zřízení nového pohřebiště obnoven.  V obci byla velká úmrtnost v důsledku nemocí (tyfus, úplavice, neštovice atd), a hřbitov okolo kostela byl malý a naprosto nevyhovující. Tehdejší hrobník  Tomáš Schrámek a později  Johann Adam May  se při kopání hrobů  dostali na “čerstvé” mrtvoly. Místní byli nespokojení a pobouření. Příchodem roku 1813 bylo krajským komisařem rozhodnuto, že nové pohřebiště bude na obecních polích. V polovině února 1814 na následky nějaké zhoubné nemoci umírají švec  Johann Leicht, 23.2.1814, jeho synovec Johann Appelmann (25.let), dále umírá Johann Ritt (75 let) a 24.2.1814 dcera Johanna  Lagarda – Regina. Johann Leicht byl také poslední kdo byl pohřben u kostela.  25. února 1814 byl pohřeb Johanna Ritta již na “novém” pohřebišti na obecních polích "Za Poustka”. Nové pohřebiště posvětil tehdejší farář Josef Wolf. Promluvil k lidem a uklidňoval je, neboť místní nebyli spokojeni s umístěním hřbitova. Hřbitov byl daleko od obce a cesta k němu byla neschůdná. Pohřebiště také nebylo oploceno. Následující den 26.2.1814, byl pohřeb Reginy Lagardové, dcerky Johann Lagarda a také pohřeb Johanna Appelmanna. Po celé tři roky místní pohřbili 30 místních obyvatel na provizorně zřízeném pohřebišti.